Jdi na obsah Jdi na menu
 


Mexiko-poslední tři dny

   Desátý den ráno balím bágl a vyrážím kolem "školky" na výpadovku na Extoraz,v autoservisu se ptám na autobuses estación,s tím že potřebuju do Santa Catariny.Chlapi mně posílají o  kus dál přes cestu,kde stojí hlouček lidí,ale melou něco o to že dnes autobus tím směrem nejede.Než dojdu na zastávku,přijíždí autobus a šofér tvrdí to samé.Vyrážím tedy po výpadovce,s tím ,že nejdu oficiální zastávku a počkám ,jak se to vivine.Potkávám ale dvě seňory,sděluju jim svůj problém,vracíme se k autobusu a šofér jim radí ,ať si vezmu taxika-tomu sem rozumněl dobře.Mezitím jedna z mexičanek mává na taxík,já děkuju,rozdávám poslední české bombóny,nasedám a jedu.

   V Santa Catarině je situace stejná-autobusy dnes nejezdí,a tak mířím k taxíkům,ti se předhánějí,kdo mně sveze,všichni mluví anglicky...jen já ne..Nakonec si vybírám asi 25-ti letého sympaťáka a vyrážíme.Asi po 15 km odbočuje prudce na dost špatnou "prašku",je ve mně malá dušička,objíždíme vesničku a on mně vysvětluje,že tam bydlí jeho bývalá...

  Dorazíme do Extoraz,jsem zmatený,protože mně to nějak nesedí,a tak vytahuju blbější Nokiu,která mně dává za pravdu.Ono totiž Extoraz neleží ZA křižovatkou na Peňa Miler,jak je to na google mapách,ale dobrých 15 km před...Vyptávám se domorodců na cestu a asi po kilometru už sedím na entronqe a čekám na autobus.Pocestě jsem fotil Samsungem-viděl jsem kvtoucí Aornatum,kvůli kterému jsem tady jel,ale bylo daleko a tak jsem k němu nešel-a mněl jsem-pak už jsem to štěstí nemně..příště.Taky jsem si chtěl dáchnout,tak jsem schodil batoh-to že zrovna do mraveniště jsem si všimnul,až když byl plný půldruhého cm velkých brablenců...

  Náhradní cíl-Peňa Blanca-1km za křižovatkou na Peňa Miler-vystupuju,nacházím stánek,kde si dávám kafe.Obsluhuje mně příjemná mexičanka-vedle postávají dvě sqav,nápadně podobné obsluze,později se představují jako dcery.Vím že tady není hotel a tak se ptám na "casa".Prože me espaňol no es bueno,posílají se mnou asi 12-cti letého čika,který  to na mně skouší nejprve anglicky,pak francouzky a nakonec vybalí italštinu-má smůlu.Casa je asi 800m daleko,je to hacienda,která má nejlepší léta dávno za sebou.Je obehnaná vysokou zdí se železnými,přes den otevřenými vraty,které hlídá ospalý rotvajler(kterého by ukradli jako prvního).Pokoj-manželská postel,bez dveří,jen závěs,všechno čisté,samozřejmně kuchyň-velká,venkovní jídelna ,dost stolů-z toho usuzuju,že je tu pokojů více-snad lepších,protože ostatní vybavení je celkově nové,dál bazén (prázdný) WC ,sprcha-dál jsem nepátral.Cvilku nabíjím foťák a telefon a vyrážím na jih,kde jsou nízké pahorky-je už kolem třetí odpoledne a mně se nechce šplhat někde po skalách...Jdu rovnou knim,ale přede mnou je stž-menží Grand Caňon-dva domorodci na mně volají ,jdu k nim,podávají mně ruce a ukazují,kudy se dostanu na druhou stranu.Nmistě fotím lofoforky,echinocereusy a snad thelocactus,taky asi dva dru hy mamilárek.

Druhý den ráno se stavuju na kafe k včerejšímu stánku a vyrážím na skály u křižovatky,slézám do vyschlého koryta,kde by mněly být lofky-nenacházím nic,jen coryfanty (snad),vylézám na kopeček  mezi cestami na Peňa Miler a Jalpan de Serra,je tam sloup s vysokým napětím a s dráty proklatě nísko prověšenýma,tak se raději dekuju..

   Přecházím křižovatku a vylézám na skalní masiv,po pravé straně  směrem na Peňa Blanku.Tady nacházím snad turbiňáky nebo strombocactus,nevim a ve vyšších polohách a na hřebenu kvetoucí thelocactusy.Teď děkuju místním kamzíkům ,za jejich traverzové cestičky-jde po nich krásně a bezpečně chodit,snad budou vidět na fotkách.Přecházím přes hřeben a scházím na kraj vesnice.Už po cestě jsem si všiml obrovského trsu na kraji srázu nad cestou,tak jsem ho shora vyfotil-snad mamilárky-blíž jsem nešel,bylo to fakt prudké. Při zpáteční cestě si opět dávám kafe ve stánku a ptám se na odjezd autobusu do DF.Holky obíhají zjistit odjezd a dozvídám se že jede zítra v jednu odpoledne. Letí mně to 21.15 a nejsem si jistý jestli to stihnu,počítám,že to bude tak tak.

  Ještě je poměrně světlo,a tak jdu fotit,tam co včera,jen o kus dál.  A opět nacházím záhadný turbiňák nebo dtrombocactus,jinak nic nového.

  Ráno se balím,budu nakupovat dárky,a tak tu nechávám spacák (mám o důvod víc se tady vrátit) a vyrážím ke stánku na kafe.Je okolo 9h.Stánek zavřený,nakupuju nezbytnou teqilu a pár drobností,sedám do stínu citroníku a čekám jestli něco nepojede dřív.Najednou se objevuje robustní SUV,vystupujou moje známé,otevírají stánek a nalévají mi kafe z termosky.Taky mně sdělují,že mně to jede v jedenáct,přímo do DF.Dávám si ještě jedno,fotim je včetně Prnces (psica),mněníme mejly,ony zavírají stánek a ještě než odjedou,dávají mně na starost  prodavačce lístků-a ta se o mně stará,dokud mně nestopne autobus a já nezmizím v jeho útrobách..Takoví jsou Mexičané.

  Cesta trvala cca 5,5 hod.,letadlo jsem stihnul v pohodě a za pár hodin jsem byl v Praze.Tady podruhé jsem mněl trochu strach,na hlavním nádraží-ožralci a jiná somrující individua-jo a v celém Mexiku jsem viděl jen jednoho ožralého-a byl to běloch......

 

  Takže doufám,že se pro ten spacákpříští rok (nebo na podzim) vrátím!!!!!!!!!!!!